Книги, похожие на «Josef Kajetán Tyl, Tvrdohlavá žena»

Noetická trilogie Hordubal, Povětroň, Obyčejný život, je po umělecké stránce bezesporu vrcholem tvorby Karla Čapka. I na prahu 21. století zůstává navýsost moderní a současná – nejen svým poselstvím, ale i svou mnohovrstevnatostí. Jednotlivé příběhy nemají spolu související děj ani společné postavy, nejsou spojena časovou posloupností ani vykreslovaným prostředím a jsou stylově různorodá. Společná jsou jim však některá klíčová témata, která ovšem rozehrávají po svém – strach z osamělosti, potřeba lásky a srdeční slabost, rozpor mezi všedností a poezií, touha po něčem, co nás přesahuje. V každém z nich hraje důležitou roli smrt v několika podobách (v Hordubalovi je to motiv vraždy, v Povětroni pád letadla se smrtelným zraněním a v Obyčejném životě srdeční záchvat) a tato mezní situace slouží jako impulz k hledání člověka. Všechna rozvíjejí problém možností, způsobů a cest lidského poznávání. Čapkova trilogie je mementem před zjednodušenými výklady světa, podceňováním druhého člověka, pustotou a zevšedněním života a mezilidských vztahů.

Povídky malostranské (1877) – jsou považovány za jeho vrcholné prozaické dílo. Vytvořil zde obraz pražské Malé Strany v době před rokem 1848 na základě svých vlastních vzpomínek. Zobrazuje zde typické postavy českého měšťanstva. S humorem líčí jejich vlastnosti, kritizuje místní život. Používá formu novelisticky uceleného příběhu, jindy se jeho vyprávění skládá z řady drobných záběrů všedního života. Hrdinové jsou přesně charakterizováni, každý z nich má jiný projev. On sám uměl skvěle typizovat. Místo slova povídka používá slovo arabeska, nebo črta (tzn. něco mezi fejetonem a povídkou).

Děj se odehrává koncem 17. století nedlouho po Bílé hoře. Hlavním motivem je zpracování legendy o vůdci Chodů Janu Kozinovi. Chodové byla skupina obyvatel, kteří měli za úkol střežit hranici mezi Čechami a Bavorskem. Tito lidé byli přímými poddanými českého krále a za své služby se těšili mnohým privilegiím a výsadám, které je sociálně vydělovaly z okolního obyvatelstva.Po třicetileté válce Chodové o svá práva přišli a jejich pozemky byly prodány Lomikarovi (vlastním jménem: Wolf Maxmilián Lamingen z Albenreuthu). Chodové samozřejmě nechtěli přijít o svá privilegia, ale jejich stížnosti ve Vídni a v Praze nebyly vyslyšeny. Proto začali organizovat povstání proti vrchnosti. Nejvýraznější postavou odboje byl Jan Sladký Kozina. Povstání však bylo potlačeno a Kozina odsouzen k popravě oběšením. Exekuce byla vykonána v Plzni 28. listopadu 1695.

Hlavní postavou románu je Standa Půlpán, sirotek, který kvůli nedostatku financí musí zanechat školy a odchází pracovat jako vozač v dole. Jednoho dne dojde k havárii a v dole jsou uvězněni tři horníci, všichni otcové od rodin. Standa se jako první přihlásí do záchranné akce. Jeho statečnost vidí další horníci, přihlásí se také a první parta se pustí do zasypané šachty. Standa nejprve překonává strach a pocity stísněnosti, ale postupně ho práce začne bavit. Když se začne ozývat ťukání, signál od zasypaných horníků, Standa je hrdý na svou práci. Večer v hospodě se z celého kolektivu stane opravdová parta. Druhý den se v průběhu směny zbortí strop a zavalí Standovi ruku. V nemocnici mu musí na jedné ruce amputovat několik článků prstů. Když Standu propustí, jde se podívat do dolu na konec směny. V celém areálu je podivné ticho a Standa se dozví, že při probíjení poslední části chodby se opět sesypal strop a zavalil i jeho kolegu Adama, u něhož Standa bydlel.

Hrdinou je řadový český voják, později vojenský sluha, který s klidem a úsměvnou mazaností, pod maskou ochoty a oddanosti k představitelům rakousko-uherské státní moci, doslovně vykonává rozkazy svých nadřízených, aby tak ještě více vynikla jejich nesmyslnost a tupost. Všude, kde se tento vpravdě lidový hrdina objeví, způsobuje zmatek, pohromy a komplikace, jejichž následky většinou padají na hlavy jeho důstojnických nadřízených. Vedle takto založeného situačního humoru jsou páteří knihy Švejkovy historky a mudrování, kterými často v nejnevhodnějších chvílích obšťastňuje své okolí. Klasik českého humoru vytvořil v této knize zcela originální archetyp hrdiny, který jakoby bezděčně odkrývá nesmyslnost válečných mechanismů a vojenského uvažování.