Книги, похожие на «Koloman Banšell, Okyptenec»

Noetická trilogie Hordubal, Povětroň, Obyčejný život, je po umělecké stránce bezesporu vrcholem tvorby Karla Čapka. I na prahu 21. století zůstává navýsost moderní a současná – nejen svým poselstvím, ale i svou mnohovrstevnatostí. Jednotlivé příběhy nemají spolu související děj ani společné postavy, nejsou spojena časovou posloupností ani vykreslovaným prostředím a jsou stylově různorodá. Společná jsou jim však některá klíčová témata, která ovšem rozehrávají po svém – strach z osamělosti, potřeba lásky a srdeční slabost, rozpor mezi všedností a poezií, touha po něčem, co nás přesahuje. V každém z nich hraje důležitou roli smrt v několika podobách (v Hordubalovi je to motiv vraždy, v Povětroni pád letadla se smrtelným zraněním a v Obyčejném životě srdeční záchvat) a tato mezní situace slouží jako impulz k hledání člověka. Všechna rozvíjejí problém možností, způsobů a cest lidského poznávání. Čapkova trilogie je mementem před zjednodušenými výklady světa, podceňováním druhého člověka, pustotou a zevšedněním života a mezilidských vztahů.

Klasická národní báchorka, která na příběhu jihočeského muzikanta oslavuje tvořivé síly lidu a lásku k domovu.

Hrdinou je řadový český voják, později vojenský sluha, který s klidem a úsměvnou mazaností, pod maskou ochoty a oddanosti k představitelům rakousko-uherské státní moci, doslovně vykonává rozkazy svých nadřízených, aby tak ještě více vynikla jejich nesmyslnost a tupost. Všude, kde se tento vpravdě lidový hrdina objeví, způsobuje zmatek, pohromy a komplikace, jejichž následky většinou padají na hlavy jeho důstojnických nadřízených. Vedle takto založeného situačního humoru jsou páteří knihy Švejkovy historky a mudrování, kterými často v nejnevhodnějších chvílích obšťastňuje své okolí. Klasik českého humoru vytvořil v této knize zcela originální archetyp hrdiny, který jakoby bezděčně odkrývá nesmyslnost válečných mechanismů a vojenského uvažování.

Jan Neruda je jedním z hlavních představitelů generace májovců, která se přihlásila k odkazu Karla Hynka Máchy. Patrně i z tohoto důvodu dokázal svou lyriku podat v ryze osobním tónu, v němž „bez bázně a hany“ odhalil nejen vlastní nitro, ale v rámci básnických úvah nad národním údělem zde vyslovil i své osobní zkušenosti. V epické složce Neruda často využíval folklorních zdrojů i náboženských motivů k tomu, aby zachytil nelehkou sociální situaci tehdejšího obyčejného člověka. Často používal drsného výrazu i ironického pohledu na svět, k němuž cítil hlubokou skepsi i nedůvěru. Pro Nerudu však na druhé straně nebylo problémem napsat balady a romance, v nichž zpracoval historické náměty nebo přiblížil některé společenské a politické události. Rovněž mu nebylo cizí, aby na prostých lidských vztazích demonstroval postoj obyčejného, ve své době však moderního člověka ke světu.