Книги, похожие на «Ján Botto, Krížne cesty»

Básnická sbírka, v níž převažuje sociální lyrika a veršovaná satira. Autor se zde staví do role mluvčího národa. Básně mají meditativní charakter, vycházejí z básníkových úvah.

Tradiční český pohádkový příběh patřící ke klasickému odkazu české literatury první poloviny 19. století.„Byla jedna matka a měla dvě dcery; jedna byla vlastní, druhá pastorkyně. Svoji velice milovala, ale na pastorkyni ani hleděti nemohla, jedině proto, že byla Maruška krásnější než její Holena…“

Parodický zvířecí epos, tepající povrchní kulturu, která bez rozmyslu a nekriticky napodobuje cizí vzory.

Sbírka v celé škále svých proměn je zpovědí básníkova nitra.Formálně jsou verše rozděleny do 4 odd. (Jarní, Letní, Podzimní a Zimní) a jejich ladění odpovídá obdobným přírodním náladám.

Noetická trilogie Hordubal, Povětroň, Obyčejný život, je po umělecké stránce bezesporu vrcholem tvorby Karla Čapka. I na prahu 21. století zůstává navýsost moderní a současná – nejen svým poselstvím, ale i svou mnohovrstevnatostí. Jednotlivé příběhy nemají spolu související děj ani společné postavy, nejsou spojena časovou posloupností ani vykreslovaným prostředím a jsou stylově různorodá. Společná jsou jim však některá klíčová témata, která ovšem rozehrávají po svém – strach z osamělosti, potřeba lásky a srdeční slabost, rozpor mezi všedností a poezií, touha po něčem, co nás přesahuje. V každém z nich hraje důležitou roli smrt v několika podobách (v Hordubalovi je to motiv vraždy, v Povětroni pád letadla se smrtelným zraněním a v Obyčejném životě srdeční záchvat) a tato mezní situace slouží jako impulz k hledání člověka. Všechna rozvíjejí problém možností, způsobů a cest lidského poznávání. Čapkova trilogie je mementem před zjednodušenými výklady světa, podceňováním druhého člověka, pustotou a zevšedněním života a mezilidských vztahů.