Книги, похожие на «Karel Čapek, První parta»

Pohádková hra Lucerna patří ke klasickým dílům českého dramatu.

Pohádkové drama, které se stalo součástí odkazu dnes již klasického díla básníka a dramatika Julia Zeyera.

Král Petr přijel na hrad na návštěvu, jeho hlavní zálibou jsou ženy, a tak stále nějaké hledá. Bavorský vévoda Štěpán přijel na hrad z politických důvodů, ženy ho ze začátku nezajímají. Karel IV. má přijet večer, jeho manželka Alžběta,které se po manželovi stýská, se na hrad dostala tajně, setkala se s arcibiskupem Arnoštem, který se rozhodl,že jí pomůže a dal jí pážecí převlek. Alžběta se pak rozhodne,že bude držet stráž u císařových dveří.Petr a Štěpán dostanou podezření, že jedno z páže je žena. Alena, neteř purkrabího, se rozhodne strávit noc na Karlštejně, aby vyhrála sázku se svým otcem a mohla si vzít Peška. Pešek je proti, ale pak souhlasí. Večer přijíždí král Karel. Petr začne hledat dívku,která je převlečené za páže a začne v předsíni královského pokoje dotírat na Alžbětu převlečenou za páže a ta ho odežene.Přijde král a ptá se co se stalo, ale celou situaci zachrání Arnošt.Karel pozná svojí ženu, po dlouhem rozhovoru jí prozradí,že jí hned poznal a vše jí odpustí Karel chce s Alžbětou odejít pryč z hradu, ale Arnošt je varuje, že Štěpán s Petrem to asi tuší.Pešek řekne purkrabímu, že Alžběta je na hradě, aby měla svědka v sázce se svým otcem. Štěpán ohlásí purkrabímu, že u císařovy ložnice drží stráž žena, purkrabí se myslí, že je to Alena. Alena s Peškem se ukryjí na strážnici, purkrabí se jde přiznat císařovi. Karel IV. ho vyslechne a když zjistí, že purkrabí myslí Alenu a ne císařovnu, oddychne si a nechá ho jít. Štěpán a Petr objeví Peška s Alžbětou na strážnici, chtějí je předvést králi, ti se ale brání, začnou spolu šermovat.V této chvíli drama vrcholí. Král, Arnošt, Pešek, Alena, Štěpán a Petr se setkají na nádvoří. Karel IV. odpouští Aleně a Peškovi. Peška povýší na rytíře a k svatbě jim věnuje dům v Praze. V tom naoko přijíždí Alžběta na koni, dělá, že zabloudila. Císař s ní odjede na hrad Karlík, protože na Karlštejn je přece ženám vstup zakázán.

Hrdinou je řadový český voják, později vojenský sluha, který s klidem a úsměvnou mazaností, pod maskou ochoty a oddanosti k představitelům rakousko-uherské státní moci, doslovně vykonává rozkazy svých nadřízených, aby tak ještě více vynikla jejich nesmyslnost a tupost. Všude, kde se tento vpravdě lidový hrdina objeví, způsobuje zmatek, pohromy a komplikace, jejichž následky většinou padají na hlavy jeho důstojnických nadřízených. Vedle takto založeného situačního humoru jsou páteří knihy Švejkovy historky a mudrování, kterými často v nejnevhodnějších chvílích obšťastňuje své okolí. Klasik českého humoru vytvořil v této knize zcela originální archetyp hrdiny, který jakoby bezděčně odkrývá nesmyslnost válečných mechanismů a vojenského uvažování.