Книги, похожие на «Pavol Dobšinský, Prostonárodnie obyčaje, zvyky a povery»

Autor líčí chování nebojácných vlastenecky založených studentů, kteří v roce 1847 přes zákaz duchovní vrchnosti slavili svou studentskou slavnost – majáles – v Nedošínském háji nedaleko městečka. Titíž studenti pak s nadšením tvořili studentské legie, které se zúčastnily v roce 1848 revolučních bojů na pražských barikádách. Do ostrého kontrastu s vlasteneckými studenty staví autor chování a činy zkostnatělé části místní poněmčelé české maloburžoazie.

Děj se odehrává koncem 17. století nedlouho po Bílé hoře. Hlavním motivem je zpracování legendy o vůdci Chodů Janu Kozinovi. Chodové byla skupina obyvatel, kteří měli za úkol střežit hranici mezi Čechami a Bavorskem. Tito lidé byli přímými poddanými českého krále a za své služby se těšili mnohým privilegiím a výsadám, které je sociálně vydělovaly z okolního obyvatelstva.Po třicetileté válce Chodové o svá práva přišli a jejich pozemky byly prodány Lomikarovi (vlastním jménem: Wolf Maxmilián Lamingen z Albenreuthu). Chodové samozřejmě nechtěli přijít o svá privilegia, ale jejich stížnosti ve Vídni a v Praze nebyly vyslyšeny. Proto začali organizovat povstání proti vrchnosti. Nejvýraznější postavou odboje byl Jan Sladký Kozina. Povstání však bylo potlačeno a Kozina odsouzen k popravě oběšením. Exekuce byla vykonána v Plzni 28. listopadu 1695.

F. Věk našel ženu i děti, o nichž do minulé noci nevěděl, co se s nimi stalo, kam se poděly. Ten strach opadl. Byly naživu, měl je. Ale jak se s nimi shledal! V rumu a popele, na spáleništi domu, pod jehož krytem jim bývalo jako v útulném hnízdě, v němž vždycky měl všeho dost od podstřeší do sklepů…

Tradiční český pohádkový příběh patřící ke klasickému odkazu české literatury první poloviny 19. století.„Byla jedna matka a měla dvě dcery; jedna byla vlastní, druhá pastorkyně. Svoji velice milovala, ale na pastorkyni ani hleděti nemohla, jedině proto, že byla Maruška krásnější než její Holena…“