Книги, похожие на «Svatopluk Čech, Jitřní písně»

Děj se odehrává koncem 17. století nedlouho po Bílé hoře. Hlavním motivem je zpracování legendy o vůdci Chodů Janu Kozinovi. Chodové byla skupina obyvatel, kteří měli za úkol střežit hranici mezi Čechami a Bavorskem. Tito lidé byli přímými poddanými českého krále a za své služby se těšili mnohým privilegiím a výsadám, které je sociálně vydělovaly z okolního obyvatelstva.Po třicetileté válce Chodové o svá práva přišli a jejich pozemky byly prodány Lomikarovi (vlastním jménem: Wolf Maxmilián Lamingen z Albenreuthu). Chodové samozřejmě nechtěli přijít o svá privilegia, ale jejich stížnosti ve Vídni a v Praze nebyly vyslyšeny. Proto začali organizovat povstání proti vrchnosti. Nejvýraznější postavou odboje byl Jan Sladký Kozina. Povstání však bylo potlačeno a Kozina odsouzen k popravě oběšením. Exekuce byla vykonána v Plzni 28. listopadu 1695.

Autor líčí chování nebojácných vlastenecky založených studentů, kteří v roce 1847 přes zákaz duchovní vrchnosti slavili svou studentskou slavnost – majáles – v Nedošínském háji nedaleko městečka. Titíž studenti pak s nadšením tvořili studentské legie, které se zúčastnily v roce 1848 revolučních bojů na pražských barikádách. Do ostrého kontrastu s vlasteneckými studenty staví autor chování a činy zkostnatělé části místní poněmčelé české maloburžoazie.

Tradiční český pohádkový příběh patřící ke klasickému odkazu české literatury první poloviny 19. století.„Petr byl chlapec na ženění, když mu máma umřela. Říkává se, když si chce Pánbůh hodného blázna udělat, že vezme starému muži ženu. To přísloví se dokázalo na Petrovu otci; zbláznil se a vzal si místo růžence mladou ženu. Ta mu život sladila, takže za rok samou dobrotou umřel. Co byla macecha v domě, neměl Petr utěšené chvíle; ale do služby nechtěl, protože si myslil, aby mu tatík přece něco odkázal, když mu až do smrti věrně sloužiti bude…“